pátek 27. ledna 2012

Škoda - sen českého národa - 2. část - vozy západního bloku

Nedávný článek na jednom nejmenovaném velkém automobilovém serveru o vozech ze zahraničí před rokem 1989 mě přiměl po roce napsat pokračování článku http://chrysler-club.blogspot.com/2011/01/skoda-sen-ceskeho-naroda-myty-realita.html

Dnes se zaměříme na vozy ze západního bloku a pokusíme se tak objasnit situaci v tehdejším ČSSR a zejména vymítit mylné představy lidí, živenými některý médii že tu nic ze západu nebylo nebo se jednalo se za celých 40 let jen o desítky ks. Ke kterým se mimo tuzex nemohl nikdo dostat. Skutečnost byla poněkud odlišná. Všechny tyto údaje vychází z ovřených dobových materiálů, z vyprávění členů mé rodiny a dalších lidí, kteří byli v té době nadšenými motoristy a měli velmi dobrý přehled o tehdejší nabídce vozů.

Každý pamětník jistě ví, že v každém režimu a v totalitních to platí zejména - jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Ač Československo platilo za jeden z nejtužších režimů východního bloku, po našich silnicích se pohybovalo nemálo aut západní provenience.

Usedali do nich umělci, vládnoucí garnitura, vrcholový lékaři ale i obratní kšeftaři a zvýhodněné profese této doby. Tedy profláklí veksláci, zelináři, vedoucí masen,elektra, hotelů a restaurací, ti nejlepší z horníků, obratní sháněči všeho podpultového + poctiví dělníci ze zahraničních montáží s tuzexovým kontem atd.
Zejména pro ty v úvahu připadaly obchody Tuzex, kde se ovšem za běžné československé koruny nic nepořídilo. Platily tu tuzexové poukázky neboli bony, barevné papírky vyměněné za devizy a valuty, případně pokoutně získané od veksláků.

Pro ostatní smrtelníky existovala už prakticky jen jedna možnost - zdlouhavější ale NE nemožný nákup přes státní sít Mototechna. Zpočátku prodávalo výhradně na pořadníky, po roce 1969 ale došlo k uvolnění a začalo se prodávat i "volně", ovšem za vyšší ceny.

Co k nám slavná Mototechna ze Západu dovezla?

Renault 4CV - během let 1955-1961 - 5060 ks  za cenu 22 000 korun.
Zajímavé je, že rozměry i výkonem srovnatelná Škoda 440 zvaná Spartak přišla na 28 500 Kč.
Italský Fiat 600 (od roku 1957 za 22 000 Kčs) doplnila po třech letech modernizovaná verze 600 D. Zájem daleko přesáhl počet 17 000 ks dovezených fiátků. Spolu se „šestistovkou“ se v Mototechně objevila také Simca Aronde de Luxe (31 000 Kčs). Ve Francii dvanáctistovka střední třídy, v našich malých poměrech luxusní vozidlo. Dostali se k ní jen ti, kteří získali poukazy vydávané stranickými orgány a odbory.

Socialistickým škodovkám octaviím, feliciím, „šestsettrojkám“ a „carevnám“ (Volga M 21) nově konkuroval britský Hillman Minx. Populární patnáctistovka klasické koncepce u nás nakonec našla 2000 majitelů, cenou 47 000 Kč ležela mezi Škodou Octavia Super (38 500 Kč) a volhou (55 000 Kčs). Povedené a robustní Minxy vynikaly hodnotným dílenským zpracováním, v licenci je vyrábělo například Mitsubishi.
Kdo chtěl být „in“ a měl na to finance i kontakty, případně přišel na řadu v pořadníku Octavie Super, dostal v roce 1960 šanci usednout do dvoubarevně lakované Simky P 60 Elysée (45 000 Kčs) s velmi komfortním odpružením a zadním panoramatickým sklem. Po dalších dvou letech se k nám dostaly výrazně hranaté Renaulty R 8 s kotoučovými brzdami na všech čtyřech kolech a důstojné Fordy Cortina.

Dámská srdce si získal Fiat 850, po prezentaci na strojírenském veletrhu v Brně (1966) nabízený zpočátku jen v Tuzexu. Po roce přibyl Renault 16. V přelomovém osmašedesátém se část sortimentu Tuzexu včetně francouzských Simek 1301 a 1501 dostala do Mototechny a posílila stále mohutnější proud aut západního původu. V červnu 1969 se tyto vozy dostaly na tak zvaný volný trh. Sice bez poukazů, zato podstatně dráž. Ideální způsob, jak zužitkovat úplatky. Cenovka 49 000 Kč na Fiatu 500 vyrážela dech. Po necelém roce se ale kvůli stagnaci prodejů začalo zlevňovat: poprvé na jaře 1970, poté ještě v červenci a listopadu. Například Toyota Corona spadla z původních 110 000 korun na 79 000, „pětistovka“ na 35 tisíc.
Velkou popularitu si získal kompaktní a moderně řešený Fiat 127 se čtyřválcem vpředu napříč. Jeho protiváhu představoval reprezentativní „klasik“ Chrysler 180, čtyřapůlmetrový sedan s benzinovou osmnáctistovkou.

Později přibyly slavné Daewoo Racery, Toyoty Corola, a tuzexové Fiaty Uno, Fordy Escort a Sierra, Volva, Peugeoty, Saaby atd.

Shrnutí:
mezi nejmasovější značky ze západu patřily v čssr logicky spřátelné země západu a tudíž  francouzské a italské značky.

Nejvíce zde bylo Fiatů, následovány Renaulty, Simcami (vč. Chrysler-Simca); následoval Ford, Hillman, Toyota, Saab, Mercedes, BMW, Volvo, VW, Peugeot, Citroen až po exkluzivity počtu jednotlivých ks typu americké vozy.

Poslední možnou cestou jak získat vůz západní provenience byl odprodej vozů ze zahraničních ambasád nebo vozů, kteří zde nechali cizinci, když se svým vozem havarovali a zde ho šikovné české ruce dokázali opravit.

Celkem se zde ale v letech 1948 až 1989, pokud bychom to vzali v aboslutním součtu registrací pohybovalo desítky až stovky tisíc vozů zahraničních , tedy západních značek.
Spolu s vozy z východu tak vyrovnávali počty registrací domácí značky Škoda a nebýt omezení dovozu vozů se západu i ostatních východních zanček, o kterých pojednává první díl našeho článku, výrazně by tak převýšily počty registorvaných škodvoek, u kterých od poloviny 70. let značně opadl zájem z důvodu zastaralosti a špatné kvality.
Ve volném prodeji tak už koncem 70. let bylo překvpaivě tolik škodovek, že si šlo i vybírat. Nedostupné byly pouze některé barvy a alepší výbavy, ale základní typy se povalovaly na polích kolem výrobního závodu popř. kolem Mototechen. Nikdo už tak nestál před Mototechnou frontu 2 dny aby si mohl koupit vytouženou stodvacítku. Pokud se vám toto někdo snaží namluvit, vězte že se jedná o naprostý nesmysl!
V té době vznikla generace českých kutilů, kteří si svůj nový vůz, trefně nazývaný DODO či DODA - DOdělej DOma (DomA) museli patřičně překontrovolat, doupravit a vylepšit sami, neb z továrny dostaly vlastně polotovar.

U značky Lada a západních značek však byla situace díky omezení dovozu zcela opačná a existovaly pořadníky na  několik let dopředu. Na škodovky 70-80. let, až do příchodu Favoritů ovšem nikoliv.

Žádné komentáře:

Okomentovat